Proč přicházíme na tento svět

Rodíme se do pozemské roviny, abychom se vzájemně poznávali a setkali se s těmi se kterými nás většinou pojí nezpracovaná a nedořešená témata či sliby. Právě zde na planetě zemi můžeme vyrovnávat a napravovat naše chyby. Na zem se přicházíme rozpomenout, kdo a kým skutečně jsme. A také se sem rodíme proto, že mnozí z nás ještě neumí projevit své emoce a skutečné já.

Ještě mnoho lidí se stydí za to jací jsou, kde žijí a tak si nasadí masky a hrají ono divadelní  představení či se nechají vmanipulovat do situací, které vůbec nechtěli a pak se diví, že duše a tělo strádá. Hledají stále onen smysl života, hledají sebe, nežijí, přežívají a vůbec si neuvědomují, že život si tvoří z větší části především oni sami. Zapomněli na svoji skutečnou hodnotu.

A proto jsme tady, abychom si uvědomili, že si máme užívat života, ale také se máme i učit, aby naše duše zase o kus povyrostla. Zrodili jsme se, abychom otevřeli svá srdce pro lásku, milovali čistě a to bez podmínek, iluzí a závislostí. Jsme zde jeden pro druhého učebním poznatkem a vzájemným zrcadlem. Jsme zde každý jedinečnou bytostí, která má zde na zemi své určité místo.

Každá duše jde cestou života rozdílným tempem a má za úkol plnit si své poslání se kterým se plánovaně zrodila na tento svět. Jsme zde, abychom ve svém životě vědomě přijali to, co se nám děje a nalezli jsme cestu ke zpracování toho, co nám doposud nevyhovuje anebo nás omezuje.

Jsme zde, abychom se naučili odpouštět a našli cestu, jak se vzájemně podporovat. Jsme zde, abychom v pravdě hovořili a dle hmotných i duchovních zákonů žili. Vše se prolíná a tak jako den a noc, tak dny radosti se mísí s těmi plné bolesti. Vše přichází v pravý čas. Proto nic není špatné. Vše má svůj důvod. Máme neustále pracovat na svém vývoji. Někdy musíme jít přes bolesti a smutky, abychom pochopili danou učební látku, prozřeli jsme a posunuli se dál.